|
|
(Sociální) konstrukce vědeckého faktu
Jedlička, Petr ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Na příkladu vědění dvou epoch - středověku a raného novověku - je diskutována oprávněnost nároků konstruktivistické školy sociologie vědění. První část se nejdříve zevrubně zabývá východisky tohoto diskurzu, především pracemi Ludwika Flecka, Davida Bloora a antropologií vědění Yehudy Elkana. V další části je podán přehled hlavních rysů středověkého náboženského diskurzu včetně zachycení jeho dynamiky formou změn obrazů vědění. Následující kapitola se věnuje klíčovému období vzniku novověké západní vědy, vzestupu empiricko-racionalistickému paradigmatu, etablování vědeckých metod a celospolečenskému pozadí tohoto procesu. Pohyby v hierarchii vědění tohoto období jsou demonstrovány převážně na příkladu anglických přírodních filozofů a anglické společnosti v době restaurace. Kromě konkrétních popisů dobového vědění, čerpaných především z oblasti přírodní filozofie, jsou v práci identifikovány zdroje vědění a způsoby jeho legitimizace i verifikace. Pro obě období jsou také - v souladu tezemi Silného programu - diskutovány možné společenské faktory ovlivňující vědění. Závěr se věnuje debatě o tom, zda se podařilo potvrdit Bloorovu tezi o přítomnosti silné sociální komponenty ve (vědecké) vědění, zda existuje možnost vytvoření obecného modelu interakce mezi společností a věděním a zda je možné stanovit...
|
|
|
(Sociální) konstrukce vědeckého faktu
Jedlička, Petr ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Na příkladu vědění dvou epoch - středověku a raného novověku - je diskutována oprávněnost nároků konstruktivistické školy sociologie vědění. První část se nejdříve zevrubně zabývá východisky tohoto diskurzu, především pracemi Ludwika Flecka, Davida Bloora a antropologií vědění Yehudy Elkana. V další části je podán přehled hlavních rysů středověkého náboženského diskurzu včetně zachycení jeho dynamiky formou změn obrazů vědění. Následující kapitola se věnuje klíčovému období vzniku novověké západní vědy, vzestupu empiricko-racionalistickému paradigmatu, etablování vědeckých metod a celospolečenskému pozadí tohoto procesu. Pohyby v hierarchii vědění tohoto období jsou demonstrovány převážně na příkladu anglických přírodních filozofů a anglické společnosti v době restaurace. Kromě konkrétních popisů dobového vědění, čerpaných především z oblasti přírodní filozofie, jsou v práci identifikovány zdroje vědění a způsoby jeho legitimizace i verifikace. Pro obě období jsou také - v souladu tezemi Silného programu - diskutovány možné společenské faktory ovlivňující vědění. Závěr se věnuje debatě o tom, zda se podařilo potvrdit Bloorovu tezi o přítomnosti silné sociální komponenty ve (vědecké) vědění, zda existuje možnost vytvoření obecného modelu interakce mezi společností a věděním a zda je možné stanovit...
|
host ::
RSS.